Kapitola 14

Hledíš, ale nevidíš

视之不见名曰夷,听之不闻名曰希,搏之不得名曰微。此三者不可致诘,故混而为一。
其上不皦,其下不昧,绳绳不可名,复归于无物。是谓无状之状,无物之象,是谓惚恍。
迎之不见其首,随之不见其后。执古之道,以御今之有。能知古始,是谓道纪。
Hledíš, ale nevidíš – nazývá se to nepostižitelné. Nasloucháš, ale neslyšíš – nazývá se to neslyšitelné. Saháš, ale neuchopíš – nazývá se to nehmotné. Tyto tři nelze dále zkoumat, proto splývají v jedno. Jeho svršek není světlý, jeho spodek není temný. Nekonečné a nepojmenovatelné se vrací zpět k nejsoucnu. To je forma bez formy, obraz bez hmoty. To se nazývá neurčitost a nejasnost. Setkáš se s ním, ale nevidíš jeho tvář; následuješ ho, ale nevidíš jeho záda. Drž se starodávného Tao, abys řídil přítomné bytí. Znát prapůvodní počátek – to je podstata Tao.

Hluboká reflexe

O čem je tato kapitola?

Kapitola popisuje Tao jako nepostižitelné, neviditelné a neslyšitelné, přesto je základem všeho. Učí, že pravá podstata přesahuje smyslové vnímání a lze ji poznat jen skrze jednotu a klid.

Jak se to týká mě?

Často se snažím uchopit svět rozumem a smysly, ale tato kapitola mi připomíná, že nejhlubší pravda je neuchopitelná. Uklidňuje mě, že nemusím všechno chápat – stačí se otevřít tajemství.

Co mám dnes dělat?

Dnes na chvíli usednu v tichu, zavřu oči a naslouchám bez očekávání, abych zakusil to, co je za slovy a tvary.

Související kapitoly

Moje reflexe

Co vás tato kapitola inspiruje? Jak to uplatníte?

Zeptejte se Laotzu na tuto kapitolu Celý chat →