Kapitola 32
Tao je věčně bezejmenné
Originál
道常无名，朴虽小，天下莫能臣也。侯王若能守之，万物将自宾。
天地相合，以降甘露，民莫之令而自均。
始制有名，名亦既有，夫亦将知止。知止可以不殆。
譬道之在天下，犹川谷之于江海。
天地相合，以降甘露，民莫之令而自均。
始制有名，名亦既有，夫亦将知止。知止可以不殆。
譬道之在天下，犹川谷之于江海。
Překlad
Tao je věčně bezejmenné. I když je prosté a nepatrné, nikdo na světě si ho nepodmaní. Kdyby ho knížata a králové dokázali dodržovat, všechno by se samo podřídilo. Nebe a země by se spojily a seslaly by rosu sladkou; lidé by ji nepotřebovali nařizovat, sama by padala rovnoměrně. Na počátku bylo dáno jméno, a když už jméno existuje, je třeba vědět, kdy přestat. Kdo ví, kdy přestat, unikne nebezpečí. Tao je v podnebesí jako horské potoky, které se vlévají do řek a moří.
Hluboká reflexe
O čem je tato kapitola?
Kapitola ukazuje, že Tao je neuchopitelné a bezejmenné, ale zároveň vše řídí. Kdo ho následuje, dosáhne harmonie. Důležité je znát míru a umět přestat, aby se předešlo problémům.
Jak se to týká mě?
V každodenním shonu snadno zapomínám na jednoduchost a ticho. Tato kapitola mi připomíná, že méně je někdy více – stačí se zastavit, přestat plánovat a nechat věci plynout.
Co mám dnes dělat?
Dnes si najdu pět minut na ticho a nechám myšlenky volně plynout bez snahy je ovládat. Uvědomím si, co je v mém životě opravdu důležité.
Související kapitoly
Moje reflexe
Co vás tato kapitola inspiruje? Jak to uplatníte?