Kapitola 20
Oproštění od učení a bezstarostnost
Originál
众人熙熙,如享太牢,如春登台。我独泊兮其未兆,如婴儿之未孩;累累兮若无所归。
众人皆有余,而我独若遗。我愚人之心也哉!沌沌兮!
俗人昭昭,我独昏昏。俗人察察,我独闷闷。澹兮其若海,飂兮若无止。
众人皆有以,而我独顽且鄙。我独异于人,而贵食母。
Překlad
Hluboká reflexe
O čem je tato kapitola?
Kapitola ukazuje rozdíl mezi cestou světa, plnou učení, rozlišování a shonu, a cestou Tao, která je klidná, prostá a bezstarostná. Moudrý se odlišuje tím, že se nevázne v dualitách a zbytečných znalostech, ale spočívá v prvotní jednotě.
Jak se to týká mě?
Často se cítím pod tlakem společenských očekávání a potřeby neustále se učit a soutěžit. Tato kapitola mě učí, že pravá svoboda je v opuštění tohoto shonu a v nalezení klidu v jednoduchosti bytí, i když to ostatní nechápou.
Co mám dnes dělat?
Dnes si udělám čas na tiché rozjímání, během kterého se zřeknu všech hodnocení (dobré/špatné) a jen pozoruji svůj dech, jako bych byl nemluvně, bez úsudku.
Související kapitoly
Moje reflexe
Co vás tato kapitola inspiruje? Jak to uplatníte?