Kapitola 30

Kdo vládne cestou

以道佐人主者,不以兵强天下,其事好还。师之所处,荆棘生焉。大军之后,必有凶年。
善有果而已,不敢以取强。果而勿矜,果而勿伐,果而勿骄,果而不得已,果而勿强。
物壮则老,是谓不道,不道早已。
Kdo vládne cestou, nepoužívá sílu k ovládnutí světa, neboť jeho činy se vracejí. Kde tábořila vojska, tam rostou trní a bodláčí. Po velkých válkách přicházejí léta hladu. Dobrý (vůdce) dosáhne cíle a tím končí; neodvažuje se uchvátit moc. Dosáhne cíle, ale nechlubí se; dosáhne cíle, ale nevychloubá se; dosáhne cíle, ale není pyšný; dosáhne cíle, ale jen z nutnosti; dosáhne cíle, ale neuchvacuje moc. Věci, když dosáhnou vrcholu, stárnou – to není Cesta. Co není Cesta, brzy končí.

Hluboká reflexe

O čem je tato kapitola?

Kapitola odsuzuje násilí a válčení. I vítězství přináší utrpení. Moudrý jedná s mírou, dosahuje výsledků bez pýchy a násilí. Vše, co roste, nakonec uvadá – pravá Cesta je v umírněnosti.

Jak se to týká mě?

V konfliktech mám tendenci chtít vyhrát za každou cenu. Tato kapitola mě učí, že vítězství skrze sílu je pomíjivé a nese následky. Lepší je hledat řešení bez nátlaku a zůstat pokorný.

Co mám dnes dělat?

Dnes, když narazím na neshodu, zkusím místo argumentace ustoupit a najít společnou cestu bez vynucování.

Související kapitoly

Moje reflexe

Co vás tato kapitola inspiruje? Jak to uplatníte?

Zeptejte se Laotzu na tuto kapitolu Celý chat →