Kapitola 56

Kdo ví, nemluví

知者不言,言者不知。
塞其兑,闭其门,挫其锐,解其纷,和其光,同其尘,是谓玄同。
故不可得而亲,不可得而疏;不可得而利,不可得而害;不可得而贵,不可得而贱。故为天下贵。
Kdo ví, nemluví; kdo mluví, neví. Ucpěte otvory, zavřete dveře, otupte ostří, rozpleťte zmatek, ztlumte lesk, sjednoťte se s prachem – to je tajemná jednota. Proto s ním nelze být ani v blízkosti, ani v odstupu; nelze mu prospět, ani mu uškodit; nelze ho povýšit, ani ponížit. Proto je nejvzácnější pod nebem.

Hluboká reflexe

O čem je tato kapitola?

Tato kapitola zdůrazňuje hodnotu ticha a vnitřního poznání před planými slovy. Pravá moudrost spočívá v jednotě se světem, nikoli v oddělování a hodnocení.

Jak se to týká mě?

Uvědomuji si, jak často mluvím, aniž bych skutečně věděl, nebo hodnotím lidi a situace, místo abych je přijímal takové, jaké jsou. Tato kapitola mě vyzývá k hlubšímu naslouchání a pokoře.

Co mám dnes dělat?

Dnes se pokusím být více zticha a méně mluvit, zejména v situacích, kdy mám chuť hodnotit nebo radit – jen být přítomen.

Související kapitoly

Moje reflexe

Co vás tato kapitola inspiruje? Jak to uplatníte?

Zeptejte se Laotzu na tuto kapitolu Celý chat →